Obřad initipi....někdy též nazýván inipi. Jde o jeden ze sedmi posvátných obřadů, které podle mýtů předala Lakotům Bílá Bizoní žena. Tento posvátný obřad byl součástí i jiných obřadů, válečníci chodili do potní chýše, aby přiklonili mocné bytosti na svou stranu, šamani kmene (wičháša wakhán) zde rozmlouvali s duchy zemřelých předků a získávali rady a energii. Při tomto obřadu se člověk dostává do styku s pěti elementy: vodou, vzduchem, ohněm, kameny a zemí, a může je žádat o sílu, radu, uzdravení, ...
Příprava k obřaduK obřadu je nezbytná potní chýše, což je kupolovitá kostra z prutů (vrbových, jasanových,..) asi 1,5 m vysoká a v průměru 2 – 3,5 m široká (dle počtu účastníků). Kostra byla nějakým způsobem geometricky pravidelná (viz obrázek) a na východní straně se nacházel malý vchod, jako malá obloukovitá branka. Uprostřed chýše se nacházela kruhová jáma 0,6 m hluboká a asi stejně široká. Od této jámy skrz vchod směrem na východ vede dlouhá úzká hromádka z hlíny, která zbyla po vykopání jámy v chýši. Tato „cesta života“ končí kopečkem , na kterém spočívá bizoní lebka a copánek sladké prérijní trávy (Hierochleo odorata). Do jámy se během obřadu vkládají v ohništi, které stojí nedaleko chýše, rozžhavené kameny. Kameny musí být dostatečně velké, suché (nejvhodnější je rula apod., NE opuka !!!). Oheň má být živen dřevem z mrtvých suchých stromu a za každý z nich má být vyslovena krátká děkovná modlitba. Základ hranice tvoří čtyři velká polena směřující do čtyř světových stran. Před zapálením ohně je hranice požehnána čtyřmi špetkami tabáku a je pronesena tato modlitba:Volám tě. Stojím zde s posvátnou dýmkou. Volám tě. Shlédni na posvátnou dýmku v mých rukou. Volám tě. Místo, kde stojím, je posvátné. Požehnej ho Jak je z modlitby patrno, i při obřadu initipi hraje důležitou roli dýmka při spojení se světem duchů. Na vlastní kostru chýše, ještě před začátkem obřadu, lze připevnit 405 (i více, ale ne méně) pytlíčků s tabákem, které symbolizují modlitby a přání, vyslovená při jejich balení. Všechny pytlíčky se připevní na dlouhou šňůru a ta se volně omotá kolem kostry. Nyní nezbývá, než pokrýt kostru dekami plachtou, dříve bizoními kůžemi a obřad může začít (za předpokladu, že už jsou kameny rozžhaveny). O kameny u ohniště se během obřadu stará jedna osoba.
Symbolika a významSymbolika potní chýše je velmi rozmanitá. Onen kopeček s lebkou a prérijní trávou představuje zemi a hromádka vedoucí do chýše cestu lidského života. Do chýše se vstupuje po směru hodinových ručiček a při vstupu se pozdraví slovy: mytakuye oyasin. Nikdy se nesmí překročit cesta života. Obřadník si sebou nese dýmku, bubínek, nějakou nádobu s vodou a byliny (případně ještě vějíř z orlích per). Jeden z účastníků se stará uvnitř o urovnávání kamenů v jámě pomocí větve nebo jeleního parohu. Všichni jsou (až na bederní roušku) nazí. Pomocník podá první kameny, vchod se uzavře, aby byla uvnitř dokonalá temnota.
Sauna mívá nejčastěji čtyři kola (někdy více, až 24) a při každém z nich se přidávají další kameny. Obřadník kameny polévá vodou a vkládá na ně byliny. Vznikající pára vytvoří teplo a rovněž vznáší modlitby ve váčcích s tabákem k Wakhan Tankovi. Kameny jsou nejstarší a tudíž i nejmoudřejší bytosti na zemi. Tím, že se rozžhaví a polévají vodou, mohou předat účastníkům obřadu svou moudrost. Obřadník také nechá kolovat posvátnou dýmku s náležitými formalitami (viz článek o dýmce). V potní chýši, jejíž kupole symbolizuje vesmír, muže člověk navázat kontakt s Matku zemí a poslem Wakhan Tanky, duchem skvrnitého orla (Wanblee Gleshka) i dalšími duchy (zemřelí předkové, duchové kamenů,...).
|
|
"Co je kmeni platný muž, který večer neví, co ráno slíbil." (šavanské přísloví) |
Webdesign : Akicita |